Vážení bývalí spoluhráči,

Před několika dny se mi dostalo do rukou písemné prohlášení z Vaší tiskové konference ze dne 21.6.2001, jakož i zvukový záznam téhož. Považuji za nutné na obojí mírně reagovat. Spokojím se s uvedením celého svého textu na Vašich internetových stránkách. Podotýkám, že dále uváděná akta mám písemně, zvukově i svědecky doložena, v této chvíli již i notářsky ověřována. Velmi rád bych tímto ukončil celou nesmyslnou diskusi a spor.

Kapelu Šlapeto jsem založil v roce 1989 spolu s Ivo Zelenkou ( se kterým jsem v té době hrál i v dalších hudebních uskupeních ) a Jirkou Pánkem. Název kapely vymyslel Ivo Zelenka, o půl roku později přišel i s prvním návrhem loga ( typ písma názvu , grafika Prahy z tehdejší stokoruny, vše zakomponované do oválu ). Logo bylo používáno při společných pouličních produkcích, na propagačních letácích a na podomácku prvních vyrobených vlastních kazetách určených k prodeji ( další autorské úpravy na logu provedli Václav Baumruk a Xénie Hoffmeisterová ). Protože jsem v té době měl jako jediný z kapely platné kapelnické zkoušky, poskytl jsem je Šlapetu rovněž jako možnost vystupovat za honorář bez dalších rekvalifikací. Od té doby jsem byl šéfem kapely.

Historie Šlapeta je bohužel plná sporů, žabomyších válek a nedorozumění z nichž každý z nás k nim přispěl nemalým dílem.

Šlapeto se pokusilo zprofesionalizovat již v roce 1991 ( navrhl to Jirka Pánek ) a živilo se především pouličním hraním v Praze, v Německu, Švýcarsku, Holandsku a Německu. Změny sestavy byly neustálé a první nedorozumění byla s Ivo Zelenkou, který si chtěl udržet stálé zaměstnání a na zahraniční výjezdy s námi jezdit nemohl. Vše vyvrcholilo koncem roku 1992, kdy za sebou měla kapela již první úspěchy. Po bouřlivé hádce kvůli kontaktním adresám Ivo Zelenka opustil zkoušku kapely. V té době bylo již po vydání prvního Šlapeťáckého Cd Ručičky nebojte se, které jsem produkoval sám s Václavem Baumrukem a nesli jsme na svých bedrech veškerou finanční tíži tenkrát velmi nejasného projektu. Těsně po natáčení prvního vlastního televizního projektu Ručičky nebojte se ( který jsem spolu s Honzou Bonaventurou napsal a připravil a věcně zprodukoval ) mě Ivo požádal o pouhé hostování v kapele a především uhrazení 10.000 Kč za odkoupení loga, které vytvořil. Veškeré prostředky jsem měl v té době v desce a v té době byla tahle částka pro mě téměř závratná. Po mnoha kompromisech a nepříjemnostech se nakonec role řešitele rázně ujal Václav Baumruk, který na mne logo nechal zaregistrovat již v roce 1993, jako ochranu našich investic v kapele. Ochranná známka mi byla přiznána v roce 1995.
Další složitou causou je OSA a úpravy starých písní na našich deskách. Jsou ostatně všechny pečlivě doloženy na nosičích. Od začátku 1993 se Šlapeto ustavilo po mnohých jednáních jako čtyřčlenné sdružení ( bez Iva Zelenky ). Návrh vymyslel a zpracoval náš tehdejší švýcarský manažer Vlasta Lechner.
Jako tento subjekt jednalo Šlapeto, dle svých vnitřních stanov, i s nových vydavatelem Monitor/Emi o smluvních finančních podmínkách a čestnému se vyrovnání se stávajícím spoluproducentem Václavem Baumrukem.

Veškerá finanční rizika druhého alba Hašlerky jsem nesl na svých bedrech já ( včetně studia a masteringu ). Titul hned po vydání obchodně totálně propadl a skoro rok se vůbec neprodával. Veškeré naše první finanční dohody s Monitorem se řídili přesně rozdělovacím klíčem sdružení Šlapeto do kterého spadaly veškeré finanční příjmy kapely a tedy třeba i moje autorské honoráře za všechny tv pořady, rovněž tak jakékoliv ostatní finance.
Na Intergram se Šlapeto přihlásilo také jako čtyřčlenné sdružení s jasnými pravidly. Zde existuje všemi signovaný dokument o prvním rozdělovníku honorářů, z kterého bohužel vyplývá, že Petr Kůs pobírá veškeré honoráře bývalého basisty kapely Jiřího Pánka. Dokument jsme si odsouhlasili na jednom z výjezdů v Basileji, stejně tak i podíl 1001 Kč na člena. Přiznávám se plně k odpovědnosti, že jsem něco takového připustil.
Ota Litomiský se stal členem kapely až v roce 1995 a to kvůli další exkluzivní smlouvě s Monitor/Emi a Ivo Zelenka byl hostem kapely až do roku 2000. Dále poprosím kolegy, aby si přečetli z čeho že jsou na Intergramu vypláceny honoráře.

Sošky Gramy mám opravdu doma. Navrhoval jsem spolufinancovat jejich kopie, neprošlo to. V tomto bodu se vzácně shoduji s mými bývalými kolegy a opravdu si myslím, že jsou na správném místě.

Agentura R.T.D., s.r.o. vznikla v roce 1999 po rozpadu sdružení Šlapeto. Rozchod Šlapeta, resp. jeho členů byl zapříčiněn především aktivitou agentury ProfiArt Jiřího Hotzela, která si na sebe chtěla převést většinu kontaktů a Šlapeto zastupovat. Podotýkám, že R.T.D., s.r.o. bylo, až do aktivity pana Hotzela exkluzivním partnerem pro všechny smlouvy na koncerty a partnery kapely v roce 1999 a 2000. Celý spor byl jen umělým konfliktem o převzetí vedení kapely i agentury, což dokazují rozpory mezi písemnými doklady, jejich výkladem a zvukovým záznamem celého jednání.

Hraní v cirkuse Jo-Jo mělo být výhodným finančním projektem pro obě strany. Že Šlapeto hrálo zdarma není důsledek je vůle. Nepřišli diváci. Není pravda, že moje nová kapela používá tiskovin starého Šlapeta. Bylo to možné pouze v době, kdy nová kapela plnila závazky R.T.D., s.r.o. vůči pořadatelům.

Šlapeto nikdy nebylo ve skutečnosti týmem a šlapalo jenom na pódiu. Bylo uskupením individualit snažících se v rámci daných možností vytřískat pro sebe a své ego i kapsu maximum. Nic to nemění na faktu, že mělo rádo svou práci a dvanáct let bavilo lidi. Že z kapely nebyl vyštípán Petr Kůs ani Ivo Zelenka považuji za svůj největší šéfovský úspěch celého uplynulého období.

Pár věcí mne opravdu mrzí.

Dva poslední roky kapely.
Nedokázali jsme vyprodukovat ani jednu slušnou desku. Zvlášť poslední deska A to je ten pokrok ! je vzhledem k vynaloženým nákladům debakl plný klišé a panující atmosféry v kapele věrně zachycené v digitální formě.
Kvůli tomu, že jsme nechtěli přiznat Jarkovi Nohavicovi odpovídající honorář jsme neuskutečnili společné miniturné. To je nepředstavitelný.
Nenatočili jsme celý album Jiřince Jiráskový.
Nenatočili jsme celou desku Robertovi Papouškovi.

Způsob rozchodu.
Dohodli jsme se na devítidenním klidu a chladných hlavách. Již druhý den jste odeslali na všechny agentury známý fax o rozchodu s agenturou R.T.D., s.r.o. a v sestavě Šlapeta jsem už chyběl. Chtěl bych Vám za tenhle fax zpětně moc poděkovat.
Teprve potom co mi ho do telefonu přečetl Petr Salava jsem se rozhodl, že založím novou kapelu a dám se znovu do práce.
Nabízel jsem Vám písemně možnosti dohody i mimosoudního vyrovnání, splnil vůči Vám všechny závazky, neozývali jste se.

Závěr
Cítím se být dál Šlapeťákem se všemi právy i odpovědností. Neopustil jsem nikdy Šlapeto, ale pouze Vás pět. Takže Šlapeto je stejně Vaše jako moje ( tedy naše : Dolejšovo, Pánkovo, Papouškovo, Hozovo atd…). A ty písničky naštěstí patřej opravdu všem a všecky nás přežijou.
Zkusím dál bavit lidi a hrát a vytvořit Vašemu uskupení, které si říká Šlapeto důstojnou konkurenci minimálně v období příštích čtyřech let a napravit alespoň kus z toho co jsme společně zanedbali.
Nejvíc naštvanej jsem na sebe. Beru to všechno především jako svoji odpovědnost.
Jako výraz své slabosti, že jsem nedokázal, zvlášť v posledním roce, kapelu vyvést z krize a najít řešení a vysvětlit Vám, že místo nekonečnejch schůzek s právníkem by nás mělo zajímat proč máme na koncertech málo lidí a proč se naše desky neprodávaj. Nedokázal jsem Vás přesvědčit, že odpovědný nejsou ani agentury, ani vydavatel, ale vždycky jen a jen my sami.

Všem se Vám za to upřímně omlouvám

Váš Šlapeťák

Radan Dolejš

P:S: Není možné hrát si na Rychlé Šípy a mít v základní sestavě Bohouše i Štětináče.