1. sloka
Až my v Praze uklidíme bláto,
až nám její jméno bude svato,
až necháme krumpáčů a lopat,
na ulicích přestaneme kopat,
až tu bude velký hotel státi,
aby měli cizinci kde spáti,
potom jistě každý pochopí,
že je Praha srdcem Evropy.
	
Potom budem moci říc´:
„Kdo si přeje ještě víc?“
 
refrén: 
Má zlatá Praho stověžatá,
 tys´ město krásné, jak ze zlata,
 kdo tebe shlédne, hned pochopí,
 že ty jsi srdcem Evropy.
Má zlatá Praho stověžatá,
 tys´ město krásné, jak ze zlata,
 kdo tebe shlédne, hned pochopí,
 že ty jsi srdcem Evropy.
 
2. sloka
 Až se páni na radnici shodnou,
 a zahájí jednou činnost plodnou,
 až se budem moci bez povyku,
 spolehnout na pražskou elektriku,
 až mít budem stánek pro operu,
 pro pořádek smysl v každém směru,
 potom jistě každý pochopí,
 že je Praha srdcem Evropy.
 
Potom budem moci říc´:
„Kdo si přeje ještě víc?“
 
refrén: 
Má zlatá Praho stověžatá,
tys´ město krásné, jak ze zlata, 
kdo tebe shlédne, hned pochopí,
že ty jsi srdcem Evropy.
Má zlatá Praho stověžatá,
tys´ město krásné, jak ze zlata,
kdo tebe shlédne, hned pochopí,
že ty jsi srdcem Evropy.
Má zlatá Praho stověžatá,
tys´ město krásné, jak ze zlata,
kdo tebe shlédne, hned pochopí,
že ty jsi srdcem Evropy.