1. sloka
Večer za Strahovskou branou,
vždy, když vyjdou hvězdičky.
Večer za Strahovskou branou,
vždy když vyjdou hvězdičky.
Potají se v šeru schází
pan Franc s hezkou pannou Stázi
z Kapucínské uličky.
Potají se v šeru schází
pan Franc s hezkou pannou Stázi
z Kapucínské uličky.
	
2. sloka
Panna Stázi na rameno
klade mu svou hlavinku.
Panna Stázi na rameno
klade mu svou hlavinku.
Když se pan Franc něco zeptá,
ona mu jen smutně šeptá:
„Ty můj zlatý Francínku!“
Když se pan Franc něco zeptá,
ona mu jen smutně šeptá:
„Ty můj zlatý Francínku!“
	
3. sloka
A pan Franc jí zase šeptá:
„Ty má zlatá Stázičko!“
A pan Franc jí zase šeptá:
„Ty má zlatá Stázičko!“
Aby zahnal její smutek,
hned jí sahá na živůtek,
jak jí buší srdíčko.
Aby zahnal její smutek,
hned jí sahá na živůtek,
jak jí buší srdíčko.
	
4. sloka
Pak se spolu posadějí
do zelené travičky.
Pak se spolu posadějí
do zelené travičky.
Do trávy si spolu sednou,
za chvíli se zase zvednou,
a je konec písničky.
Do trávy si spolu sednou,
za chvíli se zase zvednou,
a je konec písničky.