1.sloka (Robert):	Člověk není na světě živ jen od chleba,
		někdy je mu taky kus masa potřeba.
		Proto jsem se jářku jednou nastrojil,
		od Odkolků holku sobě nakrojil.

refrén:		Já mám holku od Odkolků,
		ta má oči jako šmolku.
		Je to holka vzdělaná
		a je na mě dělaná.
		Ve dne spí a večer vstává,
		v noci těsto zadělává,
		zadělává akorát,
		proto ji mám rád.
	
2.sloka (Vendula):	Jedenkrát jsem hledala celou hodinu
		řezníka, kde mohla bych koupit koninu.
		Pak jsem našla krámek pana Karabce,
		tam namluvila jsem si čupr chlapce.

refrén:		Já mám chlapce od Karabce,
		ten mi nosí buřty v kapse.
		Oči ty má jako tůň,
		miluje mne jako kůň.
		Kluk se řehtá, když je v ráži,
		na jatkách herky poráží.
		Když se ke mně nanese,
		koňák přinese.

3.sloka (Robert):	Moje holka tělo má jako dvounulku.
		My se k sobě vineme, jak nit na špulku.
		Když mně rozehraje v těle každej nerv,
		hned se do ní pustím, jako moučnej červ.

refrén (Robert + sbor):Já mám holku od Odkolků,
		ta má oči jako šmolku.
		Je to holka vzdělaná
		a je na mě dělaná.
		Ve dne spí a večer vstává,
		v noci těsto zadělává,
		zadělává akorát,
		proto ji mám rád.

		- - - sólo 1/2 refrénu - - -

(Vendula):			(Robert + sbor):
Ve dne spím a večer vstávám,		Ve dne spí a večer vstává,
v noci těsto zadělávám,		v noci těsto zadělává,
zadělávám akorát,			zadělává akorát,
proto mě máš rád.			proto ji mám rád.