1. sloka:
Tak jsem si vzal zase dneska lepší kvádro na sebe,
do pérek mi sice teče, ale to mě nezebe.
Jen secesní mašličku mám a kabát moc fajnovej
Když já přijdu k Šusterovům, říkaj, že jsem fórovej.
V těchhle šatech voblečenej já jsem taky tůhle byl,
když jsem si svou Karolínu u Šusterů namluvil.

refrén:
K Šusterovům do Karlína
chodí moje Karolína.
Jistě nad ní každej žasne,
jak mi k tělu pěkně pásne.
K Šusterovům do Karlína
chodí moje Karolína.
Jistě nad ní každej žasne,
jak mi k tělu pěkně pásne.

2. sloka:
Když my spolu baletíme, nesem´ se jak ve vzduchu,
tváře k sobě přimáčkneme, ucho máme na uchu.
Šlapeme to voba stejně a nikdy se nezmatem´,
jakoby nás dohromady někdo svázal špagátem.
Za chvíli se vodlepíme, ale jenom na slovo,
vtom si ji zas hodím k tělu a začne to nanovo.

refrén:
K Šusterovům do Karlína
chodí moje Karolína.
Jistě nad ní každej žasne,
jak mi k tělu pěkně pásne.
K Šusterovům do Karlína
chodí moje Karolína.
Jistě nad ní každej žasne,
jak mi k tělu pěkně pásne.

3. sloka:
Věřte, že mi kamarádi Karolínu záviděj´,
aby se mnou nemluvila, často přemluvit ji chtěj´.
Já se tomu nic nedivím, vžyť je nóbl stavěnou,
voči, ty má jak brambory a frizůru zbarvenou.
Vůbec jí dal Pán Bůh všechno, nosánek má jako věž
a nožičky k tomu do „o“, inu, říkám: „holka feš“.

refrén:
K Šusterovům do Karlína
chodí moje Karolína.
Jistě nad ní každej žasne,
jak mi k tělu pěkně pásne.
K Šusterovům do Karlína
chodí moje Karolína.
Jistě nad ní každej žasne,
jak mi k tělu pěkně pásne.