1. sloka
Na Poříčí dítě křičí
ženská drhne schody.
Dítě brečí, ženská klečí
a myslí na svody.
Matko Boží s tvým Jezulátkem,
muský, to nejsou lidi,
než se zas pátek sejde s pátkem
za ženskou se stydí - ach jo!

2. sloka
Já neměla U Anděla
tenkrát rande míti
Z choutek těla nemusela
jsem dnes matkou býti
Matko Boží s Jezulátkem svým
von měl tak modrý voči
před sebou jako dnes ho vidím
hlava se mi točí - ach jo!

3. sloka
Jaro bylo, pravil Mílo
já po tobě toužím
sváděl tělo, tělo chtělo
teď se sama soužím
Matko Boží s tvým Jezulátkem
víckrát nechci vojáka
nepotěšil mě ani řádkem
jinou asi láká - ach jo!

4. sloka
Dítě vzala, spát ho dala
vod prádla do koše
dítě houpá, ještě doufá
čeká listonoše
Nečekej, nedoufej, jdi radš spát
mužský to nejsou lidi
lhal ti, když říkal, že má tě rád
teď se za tě stydí - ach jo!