1.sloka:
Hrával jsem si s kostičkama, jako malý chlapec,
i z mramoru mističkama, hrobník byl můj otec.
Pak ten hřbitov zavřeli a táta sehnal práci,
z města jménem Kutná Hora dopis přišel zvací.
Malý město s tradicí a je to celkem dobrý,
v létě můžem na potoce okukovat bobry.
Práce není moc a taky není nikdy venku,
jestli chcete, tak vám dáme naši navštívenku.

refrén:
[|: Dál si hraju s kostičkama, mám jich ještě více,
večer, když v kostnici zaplanou svíce,
když turisti odejdou a sál se tichem plní,
sedím mezi lebkama a tma se světlem krmí. :|]

2.sloka:
Táta už moc nevidí v kase na vstupenky
a tak čekám jenom já v kostnici na skupinky,
co sem jezdí celoročně na morbidní zájezd,
ale v létě o víkendu, to je přímo nájezd.
Tak si tu tak žijeme a máme počítač,
v pátek večer popíjíme, zajdem na fernet.
Jedno s druhým funguje na imaginaci,
tělo světem propluje, když má motor hnací.

refrén:
[|: Dál si hraju s kostičkama, mám jich ještě více,
večer, když v kostnici zaplanou svíce,
když turisti (kulturisti) odejdou a sál se tichem plní,
sedím mezi lebkama a tma se světlem krmí. :|]

coda:
Dál si hraju s kostičkama, dál si hraju s kostičkama,
dál si hraju s kostičkama, dál si hraju s kostičkama.