Někde za horama pláče moje máma, že má syna na vojně,

že fasuje denně veku komisárku a von, že by sežral dvě.

Vojna je jak řemen, von je chudokrevnej, to si máma povídá,

perouc plačky podvlíkačky, pro svého milého synáčka.


Kde je moje máma, kde je kdo ji zná,

někde za horama na mě vzpomíná,

někde za horama, pro mě pláče snad,

kde je moje máma, k té se vždycky vrátím rád.


Včera psala máma, chlapče nebuď fláma, pana lojtnanta si važ,
spi na levým uchu, drž si nohy v suchu, Francbranvajnem si je maž.

Táta prodal voly, mě ňák v zádech bolí, tak tě líbám na čelo,
kluci se mi smáli, smíchy řvali - jen mě smát se nachtělo.


Kde je moje máma, kde je kdo ji zná, ...


Poslala mě máma bednu s lahůdkama, abych prej tam neměl hlad,
roťákovi štrůdle, kaprálovi nudle, hned jsem z toho musel dát.

Štába si vzal krátký, kluci karbanátky, hejtman z husy pečínku,
a jak se rvali, div nesežrali i tu prázdnou bedýnku.


Kde je moje máma, kde je kdo ji zná, ...

			( mezihra )

Kde je moje máma, kde je kdo ji zná, ...