1.
Na Strahově pod Petřínem klášter stojí
a v něm jako v kleci ptáček
pláče malý strahováček
pro dívenku svoji.

2.
Pro panenku svoji vzlyká bez ustání.
I když kráčí ku oltáři,
i když čítá v breviáři,
myslí jenom na ni.

3.
Neplač, neplač, strahováčku, zanech nářku.
Dobrá fara všechno spraví,
dostaneš dívenku svoji
sobě za kuchařku.