1. sloka:
Než jsem poznal zrady,
mládeneček mladý,
do Zlaté jsem studně chodíval.
Svojí první milou,
nad vše roztomilou,
v podvečer jsem si tam vodíval.
Tam ve Studni zlaté
bylo ticho svaté,
když jsme se na Prahu dívali.
A když jsme se krátce
políbili sladce,
nad hlavou nám ptáci zpívali.

2. sloka:
Praha, město krásné,
zšera noci jasné
nořila se v svitu měsíce
a nám samým blahem
v obejmutí drahém
padávaly slzy na líce.
V Zlaté studni bylo
blaze nám a milo
jako nikde v světě široko.
Upomínky slastné
na ty chvíle šťastné
v srdce se mi vryly hluboko.

3. sloka:
Není srdce žádné
jak to dívčí zrádné,
lásky žár v něm brzy vychladne.
Zrada ruší svazky
nejsvětější lásky,
vzpomínka však na ni nezvadne.
Když nad Zlatou studnou
večer mraky rudnou,
na sta světel ze tmy vyskočí.
Zřím-li Prahu svatou,
září světel vzňatou,
slzy se mi derou do očí.