1.sloka:	Já jsem dáma z Asanace, nikdy (seces) žádná štangle,
	v neděli já u muziky lítám (kroutím) jako fangle.
	Fabrička jsem, která ráda s mládencema kroutí,
	můj ideál štístky, patka Pepek jako proutí.
	Když já tancuju,
	(v)šecko rajcuju
	a hop a šup a cárárára,
	jen žádnýho kašpara(ra).
	Dycky čupr kluk se mnou jenom cuk
	a ten musí pořádnej být, jinak ani muk!
	´M-cárára, ´m-cárára, já jsem holka nóbl,
	skrz mou lásku si vám mužský roztloukají šnóbl.
	A když foukne ta muzika do plechů vod plic,
	křiknu: „Jéje, Venco pocem, na mě vlítnul hic!“

refrén:	Když to běhá, je-je-je, tó je legrace,
	přitom člověk zapomene na ty štrapáce.
	Když tancujou, je-je-je, tak já neznám svět,
	vod muziky přijdu domů vždycky ráno v pět.
	´M-cárára, ´m-cárára, ´m-cárára, ´m-cárára,
	vždycky ráno v pět.

2.sloka:	Já jsem dáma (Holka jsem vám) jako husar, nikde kousek vaty,
	všecko, co mám, kupuju si z konkurzní podstaty.
	Sukně stojí tři koňury, z englický je látky,
	blůzu, tu mně přines´ Venca tuhle v noci z chmátky.
	A tuhle ten pás,
	protože měl kaz,
	stál s těmahle šlepčuchama
	osum šoufků s punčochama.
	Prádlo fajnes mám, přesvědčej´ se sám!
	Jestli nechtěj, prosím (virklich) věřit, přijdou zejtra k nám.
	´M-cárára, ´m-cárára, já jsem holka nóbl,
	skrz mou lásku si vám mužský roztloukají šnóbl.
	A když foukne ta muzika do plechů vod plic,
	křiknu: „Jéje, Venco pocem, na mě vlítnul hic!“

refrén:	Když to běhá, je-je-je, tó je legrace,
	přitom člověk zapomene na ty štrapáce.
	Když tancujou, je-je-je, tak já neznám svět,
	vod muziky přijdu domů vždycky ráno v pět.
	´M-cárára, ´m-cárára, ´m-cárára, ´m-cárára,
	vždycky ráno v pět.