1. sloka
V šedém domě židovského Ghetta
se svou dcerou vzdálen všeho světa
rabí Löv o lidské zlobě bádal
a svou moudrost lidem v srdce vkládal.
Neznal slastí světských radovánků,
starý rabi Löv ben Bezalel,
a když Praha složila se k spánku,
noci tichou Ghettu píseň pěl:

refrén:
Dřímej, mé Ghetto, dřímej,
oddej se spánku a zapomínej,
dřímej a nevzpomínej
na zlé, jež svět může dát.
Dřímej, mé Ghetto, dřímej,
sni sladce svůj krásný sen,
oddej se spánku až do červánků,
než vzejde nám nový den.

2.sloka
Na hřbitově židovského Ghetta
odpočívá rabi drahná léta
a když půlnoc hlásí zvony z věží,
spánek mrtvých na hřbitově střeží.
Nad hroby zní melodie tklivá,
jakoby se vánek v listí chvěl,
do sna, když svým druhům píseň zpívá
starý rabi Löv ben Bezalel:

refrén:
Dřímej, mé Ghetto, dřímej,
oddej se spánku a zapomínej,
dřímej a nevzpomínej
na zlé, jež svět může dát.
Dřímej, mé Ghetto, dřímej,
sni sladce svůj krásný sen,
oddej se spánku až do červánků,
než vzejde nám nový den.