Kdo nebo co přivede na jedno pódium a následně k vydání desky tak odlišné osobnosti jakými jsou Karel Gott, Wabi Daněk, Petr Kolář, Jiří Lábus nebo Jiřina Jirásková? Nikdo menší než Karel Hašler.
Při vyslovení slova populární hudba se v mysli mnohých z nás vybaví většinou jména zpěváků, která slýcháme již řadu let. Když v 19. století přinesl Johann Strauss do hudebního romantismu valčík, změnil svět. Objevil chytlavou melodii a dokázal jednoduchou, ale působivou formou oslovit všechny společenské vrstvy. Tady zřejmě můžeme hovořit o počátku populární hudby. Každá generace má své oblíbené tváře, skladatele a interprety, ale jen málokterému se daří překonat generační bariéru. V Čechách však stačí vyslovit jedno jméno – KAREL HAŠLER.
Když se nejslavnější český písničkář před 125 lety narodil v současně okrajové části metropole, netušil, že právě téma Prahy bude v jeho tvorbě hrát zásadní roli. Během svého bohatého života se do povědomí národa zapsal jako spisovatel, textař, herec, kabaretiér a režisér, nejvíce však až do své smrti v koncentračním táboře Mauthausen jako skladatel a především písničkář. Po starých zámeckých schodech, Já mám holku od odkolků, Čí je Praha? Naše!, Kampak na nás, bolševici, Pětatřicátníci, Ta naše písnička česká....., představují jen zlomek z písní, které se nesmazatelně zapsaly do dějin naší populární hudby.
125 let od narození je výrazné jubileum, které by nemělo uniknout pozornosti. Radan Dolejš spolu se staropražskou skupinou Patrola se rozhodl navázat na ztvárnění přínosu Karla Hašlera ve filmu Ta naše písnička česká a životopisném seriálu Písničkář ojedinělým počinem. Na velký koncert v Lucerně u příležitosti 125 let od narození sezval výjimečnou sestavu hudebníků. Výsledkem se stala nejen televizní show, ale na pultech se rovněž objevilo 2CD s velmi neobvyklou sestavou interpretů. Karel Zich, Aleš Brichta, Karel Gott, Jiřina Jirásková, Petr Muk, Wabi Daněk, Olympic, Vendula Příhodová, Petr Kolář, Josef Zíma a další za doprovodu Patroly přinášejí neobyčejně pestrou hudební produkci. Písničky oblečené do nového a neotřelého kabátu působí velmi živě a neotřele a nebojí se respektovat někdy i poprockové aranžmá. Přesto a právě proto mají stále co říci a čím zaujmout. Karel Hašler představuje ve svém žánru klasiku. K mrtvému klasikovi však má hodně daleko. 59 písní na 2CD i s bonusy je toho dobrým dokladem.
|