Jak velkou osobností Karel Gott ve skutečnosti byl, dokládají osobní svědectví výrazných postav naší umělecké scény. Redakce iDNES.cz vám přináší čtyři vzpomínky, které mají velice daleko do obecných uctivých kondolencí.

Jiří Suchý, zpěvák, výtvarník, skladatel

V roce 1962 nám někdo řekl, že v kavárně Vltava zpívá jistý talentovaný hoch z ČKD. Tak jsme se šli podívat a žasli jsme. Vzalo nám to tenkrát dech, něco takového jsem do té doby v popmusic neslyšeli. A víte, co se mi líbilo? Hned poté jsme za ním s Jiřím Šlitrem zašli, že bychom ho chtěli angažovat. On říkal ano, ale já tady mám kamaráda Milana Drobného a šel bych jedině, když vezmete i jeho. To bylo tehdy od něj velice uctivé, to jsem tehdy smekal. Poněvadž málokdo by to udělal, když dostane takovou nabídku, aby myslel na kamaráda. Bylo to od něj nesmírně férové a on férový byl celý život. Všímal jsem si toho při různých příležitostech.

Byl jsem v posledních týdnech zván na uvedení dokumentu Olgy Sommerové Jiří Suchý - Lehce s životem se prát, kde se Karel Gott objevil osobně. Sedíme v něm spolu u nás doma a bavíme se. Měl jsem ho tak nyní často na očích. Svého času se totiž naše cesty rozešly, i když jsme se tak jednou za dva roky vídali v televizi. Díky tomuto filmu mi opět trochu pronikl do života.

Jiří Adamec, režisér

Stále Karla vidím, jak klopýtavě nese dvě velké a těžké stříbrné osvětlovačské bedny, v každé ruce jednu. V Luxoru, od jedné egyptské památky ke druhé, venku na slunci bylo určitě víc než 50 stupňů Celsia. Všichni jsme něco přes sluncem bičované nekonečné parkoviště nesli, ale s námi „dělníky filmu“ takhle pracovala i hvězda evropského významu.

A když jsme píseň s ním dotočili a uchýlili jsme se k chladivým nápojům a hotelovému bazénu, Karel Gott zůstal u jedné z památek, protože tam právě dorazil plný autobus turistů odkudsi z Mnichova chtivých podpisů. Schöne Karl aus Prag podepisoval, podepisoval a podepisoval, přitom se se v tom strašném africkém vedru na své německé diváky láskyplně usmíval. A když nastal čas k odjezdu napříč pouští, Karel bez odpočinku a bez jídla nasedl a spolu s námi všemi absolvoval mnohahodinovou, docela strastiplnou cestu egyptskou pouští do hotelu v Hurghadě.

Radan Dolejš, dramaturg a producent

Vedle profesionality a pokory měl neskutečnou lidskou empatii pro vnímání osudů i pocitů jiných. V situaci, kdy jsem sám přesně nevěděl, co budu v nejbližších dnech dělat, ozval se v telefonu Karlův hlas, jestli nepotřebuji finanční pomoc, než si najdu jinou práci. Že mám malé děti.

Úplně mi vyrazil dech a blekotal jsem něco o tom, že novou práci už mám. Následovalo Karlovo pozvání na odpolední křest nahrávky jeho romantických písní i pro mé dva malé syny Jana a Jakuba, kteří si zážitek vychutnali včetně Heleny Ondráčkové, jak Vondráčkové spisovně říkával Kuba. Podotýkám, že náš mladší Kuba se narodil během generální zkoušky na koncert k šedesátinám Karla Gotta, s Karlem se znali a přávali si vzájemně k narozeninám.

Štefan Margita, operní pěvec

Hodně mu děkuji, protože když jsem se hlásil na konzervatoř v Košicích, on v té době zpíval písničku Išiel macek do Malacek. Já se podle toho učil a na základě toho mne vzali. Takže je to pro mne osudové propojení. Karlu Gottovi jsem se s tím později svěřil a on na to řekl, že ho to moc těší.

Zažil jsem s ním nádherné období, nádherné koncerty, i krásnou společnou dovolenou. Byl vždy pozitivní, nikdy nepomlouval, úžasný profík. Do poslední chvíle u něj bylo vidět, jak na tom byl technicky výtečně. Ještě v červnu na jeho osmdesátinách by nikoho nenapadlo, že se tohle může stát. Bravurně tam zazpíval. I když byl indisponován, nikdy koncert neodvolal. To by si bez pěvecké techniky nemohl dovolit. Dneska (ve středu 2. října - pozn. red.) jsme měli mít koncert v Krnově a oni mne prosili, jestli bych to z úcty ke Karlu Gottovi přeložil. Samozřejmě jsem souhlasil a uděláme to v květnu.

Zdroj:

https://www.idnes.cz/kultura/hudba/osobnosti-o-gottovi-suchy-margita-adamec-dolejs.A191003_131101_hudba_ts