"Historie je možná opravdu jen otázkou běhu malých věcí, protože jenom z mnoha malých se někdy mohou složit i ty velké," uvažoval v úvodu našeho setkání Radan Dolejš, na němž jsem vyzvídala, jak to vlastně bylo s jeho začátky ve Šlapetu a v televizi Nova.
Vysokou školu jsem skončil v roce 1991 s vědomím, že po pěti letech studia trochu tuším co je to historie a literatura (FF UK obor čeština - dějepis, prof. Otto Urban, konzervatoř Jaroslava Ježka obor scénář, písňový text - dramaturgie, prof. Jiří Suchý). Byla veselá doba (krátce po revoluci), a tenkrát nás s basistou Jirkou Pánkem napadlo, že bychom se mohli šlapeťáckými písničkami i uživit. Po dvou letech marných snah prosadit se v Čechách, jsme začali jezdit do Německa, Rakouska, Švýcarska a Holandska. Nejdříve jako pouliční a hospodští muzikanti, později jsme se jako mravenci dopracovali v Německu až do ZDF a v Holandsku jsme vyprodukovali CD The News from Old Prague Pubs. Pak přišly zájezdy do Sjednocených arabských emirátů, Kanady, Spojených státu. Naše první televizní pořady zaštítil Zdeněk Podskalský a Honza Bonaventura, promítli jsme se také v divadle Semafor. No a jednou jsem přijel z Německa a běhal v Praze po úřadech a potkal jsem Ivana Rösslera, šéfa zábavy na Tv Nova. Jen tak mezi řečí prohodil, jestli bych se za ním někdy nechtěl stavit v redakci. Já jsem si naivně myslel, že je to kvůli účinkování Šlapeta v Čundrcountryshow, ale v redakci na mě čekala dobrá káva a s Ivanem Rösslerem taky Honza Czech a nabídli mi práci v zábavě na Nově. Připadalo mi to naprosto úžasný, protože třeba Ruskou ruletu jsem považoval za obdivuhodný pořad. Jenom jsem vykoktal ano...
Váš nástup do dramaturgie Novy byl, zda se, také odrazovým můstkem pro popularitu Šlapeta?
Ano, jsme za svobodu a příležitost, kterou nám Nova poskytla, neuvěřitelně vděční a snažíme se až na charitativní akce pracovat výhradně pro ni. Strašně rád vzpomínám na jednu procházku s Honzou Czechem. kdy jsme usilovně vymýšleli nový program. Strašně jsme chtěli navázat na klasickou televizní zábavu mistrů Podskalských - Oplustilů a Roháčů, možná něco mezi Televarieté a Možná přijde i kouzelník. Prostě jeden bavič - vypravěč, stálí hosté - komici a inscenované písničky. A do tohoto jednoduchého vzorečku jsme dosadili Petra Novotného, J. A. Náhlovského a Šlapeto. A vznikly Novoty. A protože my Šlapetáci jsme úplné normální a regulérní cvoci začali jsme vymýšlet neuvěřitelné věci.
Helenu v bazénu s Helenou Vondráčkovou, Babičku Mary jako první český písničkový miniwestern, píseň Kde je moje máma s klukama z Luneticu (lednové Novoty 2000) atd.
Šlapeto oslavilo deset let. Co si za tu dobu připsalo na své konto?
Osm profilových alb v Čechách, jedno v Holandsku, společnou desku s Pražským pouťovým orchestrem a výběrové album Ta naše písnička žižkovská se čtyřmi dosud nevydanými šlapeťáckými písničkami a novinku Ne a nebudem se ženiti, což je deska na které hostuje i "šlapetacký" dorost Robert Papoušek. Největší radost nám udělali všichni ti co si na nás letos vzpomněli ve Zlatém slavíku a katapultovali tuhle kapelu menšinového žánru do pop music. Byla to ukrutná sranda a děkujeme.
Takže oba mantinely, oba póly vaší práce máte stejně rád - účinkování v kapele a tvůrčí práci úspěšného dramaturga. Některé z aktivit nadržujete? To se snad ani nedá?
Koncerty se Šlapetem mě dobíjejí energii díky skvělému publiku, co na nás chodí, práce na Nově mě učí řemeslu a pokoře před lidmi, kteří dokáží rozesmát ostatní. Před nedávném jsem si po koncertě skoro hodinu povídal s Gustavem Oplustilem a při poslechu jeho laskavých nápadů si uvědomil, jak dlouhou cestu v sobě musím ještě urazit, abych byl lepším Šlapeťákem, kumštýřem i člověkem.
Vaše pracovní schéma je trochu obtížné pro manželství nebo ne?
Možná se raději zeptejte mé ženy. Někdy je to fakt hrozný. Letošní Silvestr jsem chystal osm týdnů dnem i nocí, ve dne jednal a telefonoval, v noci psal, spal tři hodiny denně, pak čtrnáct dní natáčení na Barrandově taky dnem a nocí, skončil jsem S v horečkách a odjížděl na turné se Šlapetem. Nemohl jsem se udržet na pódiu na nohách únavou, ale divákům jsem rozdal všechno, co mi z energie ještě zbylo. Najednou jsem myslel na to, že mám doma dvě malinký a báječný děti. Hned mi bylo líp.
Pocit uspokojení z dobře vykonané práce vám ovšem, podle mého názoru nevydrží moc dlouho, protože jste typem tvůrčího člověka, který je hnán neustále kupředu, jak ostatně vypovídá váš horoskop. Bude v novém roce práce zase první v pořadí, nebo se dostane také na rodinu?
Mám doma dva malé kluky ' (Honzík 2 roky, Kubík pět měsíců), chtěl bych je víc vidět a věnovat jim víc času než mi odrostou před očima. Práce je sice radost i nutná obživa, ale zavolání - táto - nenahradí.
Líbí se vám místo, kde bydlíte, kde se těšíte se svou rodinou a pracujete ?
Bydlíme na pražském "starém" Proseku v baráčku z roku 1927, dnes kompletně předělaném. Z pracovny se koukám na starý prosecký kostelíček, podle nějž vedla královská cesta do Staré Boleslavi. Má základy z 11. století. Mám rád proseckou náves - "starý" Prosek je vlastně vesnice. A navíc ten rok 1927 je rok premiéry Vest Pocket Revue pánů Voskovce a Wericha. Po nocích teď dopisuju závěrečnou studii k druhému dílu knížky V+W Neznámí (pozn. red. R. Dolejš je spolu s V. Kofroněm editorem několika knih o Osvobozeném divadle, korespondence Jiřího Voskovce a dosud nikdy nevydaných textů V+W).
Víte něco o historii domku v němž bydlíte? Nemáte představu, co na jeho místě dříve bylo?
Je sice blízko fary, kostela a podzemních chodeb do Staré Boleslavi, ale z proseckých legend nevyplývá pro tuto lokalitu nic výjimečného. Vím, co se traduje o negativních vlivech, o minulých pohřebištích, ale středověký hřbitov, na který koukám z okna nikomu neublíží, to spíš ti živí.
Měl jste někdy potřebu věřit tomu, že jste někým byl v minulém životě? Říká se, že když se člověk pohledem spojí nebo se utkvěle dívá na určité památky, že se mu vybavují určité momenty. Napadla vás někdy taková myšlenka, když se rozhlížíte po okolí jež minulost přímo oživuje?
Jsem historik, můj pohled je racionální a věcný, všednoběh života, jak říkával prof. Otto Urban. Nevěřím na minulé životy, ale učím se od těch, jejichž minulé životy jsou pro nás zatracené živé a poučné.
Takže nevěříte, že život nekončí smrtí, že jsou ještě plány, že se ještě nějaké věno musí uchovat do příštího života?
Dostal jsem jeden život jako dar, vím kdy začal a nevím kdy skončí. Čas mezi oběma póly se snažím vyplnit něčím užitečným pro sebe i své okolí.
A co neuvěřitelná, nevysvětlitelná příhoda?
Když byla žena v létě na porodním sále, zkoušeli jsme s Jirkou Adamcem šedesátiny Karla Gotta ve Sportovní hale. Karel byl na pódiu a zpíval Když já byl
tenkrát kluk, něco mě v tu chvíli přimělo zavolat do porodnice - "Je to kluk, teď se narodil, ještě ani nevíme kolik váží, sděloval mi ženský hlas..."
Jste pověrčivý?
Nevím. Vím jen, že věci mají mít svůj řád. Mám raději víru než pověru. Víru ve společenství v kterém se nalézám, víru v rodinu, víru v tým, víru v krb, který neuhasne, když je nám zima na duši.
Na Nově se vám povedlo vybudovat kus dobré ' zábavy. Navzdory všemu se podařilo sloučit komerci s kvalitou. Ale to nemusí trvat věčně, většinou se stává, že se v rámci komerce kvalita opouští...
Doufáme, a strašně bychom si přáli, aby pořady typu Skopičiny, Rozjezdy pro hvězdy, Novoty, Zlatíčka atd. byly poznávacím znamením české televizní kultury. Když se podívám široko daleko, tak ani Němci ani Rakušané takové typy pořadů nemají a možná neumějí. My máme tradici Podskalských a Roháčů a hrdě se k ní hlásíme.
Co byste přál lidem všeobecně a svým nejbližším do budoucnosti ?
Přál bych jim především svobodu rozhodování i vzdělání, naší generaci dlouho chyběla. Dneska je v módě říkat jak to tady bylo před deseti lety bezvadný, jak jsme se měli úžasně. Neměli. Stál jsem jednou měsíčně frontu na toaletní papír, jednou týdně na Nové knihy (celou noc na Otu Pavla), za práci na Voskovcovi a Werichovi mě málem vyrazili z fakulty a naivní a vtipná narážka na propuštění Václava Havla v devětaosmdesátém málem stála Šlapeto papíry lidových hudebníků.
Zas na druhé straně bych všem přál, aby vedle té svobody mohli všichni pracovat a výsledku té práce zabezpečit sebe i rodinu. Aby to zase nebyl ten pověstný český skok zprava doleva a zpět, že se zas bude mít pár lidí dobře a ostatní ne. PF 2000 ! Mějte se i nás rádi.
Marcela Prošková
Horoskop Radana Dolejše * 9.4.1964 (Beran)
Radan Dolejš patrně nebude nic namítat při popisu slunečních znamení, neboť se svým Sluncem, Marsem a Jupiterem v Beranu by mohl křičet: Ano, to jsem já -typický Beran. Já k tomu dodávám - dynamický, plný vůle a energie, cílevědomý, optimistický, impulsivní. K zmíněné impulsivitě napomáhá rovněž Saturn v Rybách v opozici s retrográdním Uranem v Panně. Radan Dolejš bude čas od času patrně cítit vnitrní tlak, aby všechno změnil - teď a hned, bez velkého uvažování. Naštěstí se Uran již vešel do konjunkce s retrográdním Plutem, který by mohl zmírnit tuto tendenci. A pak - Jupiter v Beranu je natolik optimistický, že nějaká ta pohroma z unáhleného - rozhodnutí ho nevyvede až tak z míry. Venuše se nachází v Blížencích a také nemá lehkou úlohu. Kvadratura se Saturnem pro ni znamená nejednu zkoušku ve vztazích a na umělecké dráze. Ovšem Saturn je rovněž zaměstnám v sextilu s Merkurem v Býku. To je aspekt, který často pomáhá novinářům, spisovatelům, kritikům. Žádný div, že se Radan Dolejš upsal dramaturgii, neboť tento sexil mu v tom velmi pomáhá. Při slovním projevu pak Radan Dolejš jistě využije sextilu Saturna s Merkurem. Merkur v Býku může být trošku těžkopádný. Saturn v Rybách je sice stále pořádkumilujícím a velmi přemýšlivým Saturnem, ale vodní živel jej přece jenom zjemňuje. A to se odrazí na slovním projevu Radana Dolejše - jeho řeč je promyšlená a přece působí lehčeji než je typické pro Merkura v Býku. A k oné citlivosti napomáhá i Měsíc v Rybách, který vnitřně našeptává ohnivému nitru Radana Dolejše, aby jeho energie lidi hřála, ale nepálila.
Jitka Saniová
Numerologie
Radan Dolejš se cítí dobře, když se mu daří pracovat stejnoměrným a vytrvalým úsilím, které je navíc spojeno s logickými a praktickými aspekty procesu jeho myšleni (1165 =13 = 4).
Na vlnu radosti a štěstí jej dokáže naladit vibrace devítky, která představuje i projev vrozeného nadání (9454311 =27 = 9).
Číslo celkového výrazu (91415463511 = 40 = 4) dává tušit, že posiluje charakter předešlé čtyřky. Může vést však až k určité vzdorovitosti možná až k profesionálnímu "tyranizovaní" ostatních? Jenže za jménem (91415 = 20 = 2) i příjmením (463511 = 20 =2) se skrývají hluboké city, velká míra zahrnující účast i soucit!
Je-li láska onou praenergií nekonečné sympatie, dobře jí vyjadřuje životní číslo (9. 4. 1964 = 33 = 6). Také se dá říci, že tvůrčí kreativita je zde povznesena na vyšší úroveň! Číslo kosmické (2 + 2 + 6 = 10) vyjadřuje tarotový list "Kolo štěstí" - je symbolem nejen nekonečnosti času. ale prozrazuje nám, že daná osoba prochází šťastným vývojem. Číslo dne (9) odráží vysokou míru duchovních schopností, které systematicky umí zpracovat, číslo měsíce (4). Niterné ztišení si žádá číslo roku (1964 = 20 = 2) i prázdná rovina senzitivity obsažená v mřížce. S mocnými energiemi, jako jsou dvě prudce analytické devítky v datu narození, dále dvě čtyřky, které propůjčují vytrvalost i praktičnost, s níž se musí ovšem pan Radan naučit zacházet. Rok 2000 bude pro něj osobním rokem šest (9. 4. 2. =15 = 6). Přinese mu nejen spoustu příznivých setkání (vždyť jde o znamení dobrého porozumění), dá se předpokládat i splnění nějakého velice osobního přání, které již dlouhá léta nosí ve své hlavě. (viz rovina vize)
Soňa Křečanová
|
